Mgr. Helena Zikánová

Už od základní školy jsem měla ráda výuku jazyků a zvláště slohové práce z českého jazyka. Na střední škole jsem pracovala v redakčním kroužku a účastnila jsem se jazykových soutěží. I proto padla moje volba na studium jazyků na vysoké škole. Po roce 1989 jsem začala tlumočit pro firmy v okolí mého bydliště a práce mě natolik nadchla, že jsem ji upřednostnila před prací učitelky a od roku 1992 pracuji na volné noze jako překladatel a tlumočník.

K lásce k českému jazyku mě přivedla moje učitelka češtiny na základní škole, která mě učila od šesté třídy. Nejen že mi čeština šla výborně, ale hlavně moje paní učitelka obdivovala moje vyjadřovací schopnosti a jazykově i obsahově kvalitně napsané slohové práce. Fungovala jsem i jako třídní kronikář. Na základní škole jsem se učila ruštinu a němčinu, oba jazyky mi šly velmi dobře, vždy na jedničku. Po přechodu na střední školu jsem němčinu vyměnila za francouzštinu. To byla spíše náhoda, protože jsem nastoupila na humanitní větev a tam bylo možno vedle povinné ruštiny studovat jen francouzštinu. Opět jsem měla štěstí na výbornou profesorku, která nejen že uměla naučit jazyk jako takový, ale měla rozsáhlé znalosti, týkající se francouzské historie, kultury a reálií. Tyto obzory mi pak doplňoval ještě úžasný profesor dějepisu. Francouzštinu jsem si zamilovala. Totéž platilo o učitelích ruského jazyka a reálií.
Když jsem řešila, na jakou vysokou školu půjdu, neměla jsem moc na výběr, protože kvůli politickým názorům mých rodičů mi byla celá řada oborů zapovězena už při podávání přihlášek. Nemohla jsem jít rovnou na překladatelství a tlumočnictví, obor francouzština, ruština, případně němčina, proto jsem šla studovat nejprve ruský jazyk a pedagogiku a hned po revoluci roku 1989 jsem se přihlásila na rekvalifikační obor „francouzský jazyk a literatura“. Ostatní už najdete v mém životopisu.

Pocházím z Mělníka, kde jsem navštěvovala základní školu a gymnázium, ale s mým dalším povoláním místo původu dle mého názoru nesouvisí.

• možnost trávit čas s rodinou a s přáteli
• pobyt v přírodě
• fotografování a turistika
• cestování po českých hradech a zámcích
• cestování do zahraničí za skvosty kultury jiných národů

• arogantní a někdy i kruté chování některých lidí
• lhostejnost k neštěstí druhých
• naprosto nejvíc mi vadí lhaní a podvádění, považuji to za dokonalou ukázku něčí zbabělosti

Vážím si lidí čestných, poctivých a pracovitých, bez ohledu na jejich původ a vzdělání, lidí kteří mi nelžou a nedělají podrazy, podrazáky opravdu nesnáším.
A čeho si vážím na sobě? To je těžší říct, jsem spíš tichý a skromný člověk, ale mí přátelé mě mají údajně rádi proto, že jsem čestná, kamarádská, nedělám podrazy, umím udržet tajemství a prostě mám ráda lidi.